BusinessInfo.cz: Česko tápe v energetických úsporách. Vysloužilo si za to žalobu od Evropské komise

BusinessInfo.cz: Česko tápe v energetických úsporách. Vysloužilo si za to žalobu od Evropské komise

 

Evropská komise poslala Českou republiku k unijnímu soudu, protože země nezajistila řádné vystavení certifikátů energetické náročnosti v budovách. V Česku panuje mezi firmami a provozovateli budov jen slabé povědomí o smyslu energeticky úsporných opatření a také pobídky ze strany státu jsou nedostatečné. K neochotě snižovat energetickou náročnost přispívají také špatně nastavené státní pobídky a administrativní překážky. Nejvýznamnější příčiny současného stavu shrnuje a komentuje energetický specialista Jiří Plánička, odborný konzultant inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas.

Proč došlo k žalobě Evropské komise na Českou republiku?

Žaloba je důsledkem nesprávného převedení evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) do české národní legislativy a také nedůslednou kontrolou naplňování zavedených pravidel. V kostce jde o to, že země EU musí zajistit certifikaci energetické náročnosti budov, která souvisí s běžným užíváním budovy. Vztahuje se například na ohřev vody, vytápění, větrání, klimatizaci nebo osvětlení.

Certifikáty jsou potřeba například pro rodinné a bytové domy, školy, hotely, restaurace, administrativní budovy či nemocnice. Povinné jsou také pravidelné inspekce topných a klimatizačních systémů. Kromě toho musejí unijní státy zajistit, aby od roku 2021 měly všechny nové budovy téměř nulovou spotřebu energie, což je pojem, který si musí každý stát jasně definovat až na národní úrovni. Z tohoto důvodu jsou parametry budovy s téměř nulovou spotřebou energie například v Dánsku zhruba pětkrát přísnější než v České republice (cca 15 kWh/m2.rok v Dánsku vs. cca 70 kWh/m2.rok v ČR).

V Česku je všeobecně mezi firmami a provozovateli budov malý zájem o energeticky úsporná opatření. Kde jsou nejčastější bariéry?

K celkovému problému snižování energetické náročnosti budov velikou měrou přispívá administrativní a časová náročnost získání stavebního povolení. Z hlediska energetické náročnosti je největší důraz kladen na novostavby, ty je však stále složitější a časově náročnější realizovat. Velký vliv má dále nedostatečné vysvětlování přínosu snižování energetické náročnosti budov. Lidé sice správně vnímají ekonomické přínosy (ceny energií průběžně rostou, čímž zkracují návratnosti energetických opatření, jako jsou zateplovací systémy nebo technologie s vyšší účinností), ale ostatní důsledky ve společnosti nejsou zakotvené. Nejsou dlouhodobě a dobře komunikovány například informace o energetické nezávislosti, tedy o dovozu neobnovitelných surovin jako jsou zemní plyn a ropa. Málo se komunikují také pozitivní důsledky snižování náročnosti budov na životní prostředí.

Celý článek zde.