David Šíma: nechci budoucnost, kdy se dělají certifikace od stolu a bez pořádného auditu

David Šíma: nechci budoucnost, kdy se dělají certifikace od stolu a bez pořádného auditu

 

David Šíma působí v Bureau Veritas jako šéf divize, která se zabývá certifikačními službami na bázi norem ISO. Když zrovna nepracuje, věnuje se například geocachingu a hledání skrytých schránek v těžko dostupném terénu. Vedle toho si rád zahraje florbal a samozřejmě tráví čas s rodinou. A také odpovídá na všetečné otázky. Třeba podle čeho se pozná typický auditor. Má také zcela jasnou představu o tom, jak se má jeho profese dělat pořádně a co mu je naopak silně proti srsti. Jeho tým pomáhá zlepšovat fungování firem napříč obory – od logistiky, energetiky, automobilového průmyslu až po potravinářství.

Jak myslíte, že bude vypadat váš obor za 20 let? Máte nějakou vizi, odhad budoucnosti?
Spíš vám povím, jak nechci, aby náš obor vypadal za 20 let. Nechci, aby se standardy či systémy certifikovaly od stolu, aby vymizel klasický audit založený na osobní komunikaci mezi lidmi, aby hledání shody v provozu bylo nahrazeno hledáním neshod v dokumentaci. Nechci zkrátka, aby z auditů zmizela přidaná hodnota a vybudovaná profesní zkušenost, kterou nesmí nikdy nahradit pouhé papírování, konvenční administrativa a lpění na formalitách.

Co považujete ve své práci za nejtěžší?
Na mé práci považuji za nejtěžší především vzrůstající míru byrokracie a administrativy v jednotlivých certifikovatelných standardech. Za dobu svého působení v oboru certifikace vzrostlo vyplňování jednotlivých formulářů, dokumentů a krmení všech možných portálů exponenciální křivkou. Bohužel občas je vytvořen formulář pro formulář.

Jak se pozná typický auditor? Existují v této profesi podobné pracovní deformace, jaké mají například učitelky?
Deformace je možné silné slovo, ale myslím, že se dá hovořit o sklonech, tendencích k určitému typu myšlení. Typický auditor, když dostane odpověď na svoji otázku, chce ihned vidět nějaký důkaz, který potvrzuje, že dotyčný říká pravdu. Také jsem si všiml, že na auditech jsou někdy ženy mnohem drsnější než chlapi. Samozřejmě je to případ od případu a nelze paušalizovat. Jinak ženy v našem oboru více tíhnou k potravinářství nebo sociální oblasti, případně společenské odpovědnosti, zatímco muži dávají přednost strojírenství, stavebnictví a dalším ryze technickým oborům.

Když zrovna nepracujete, jak trávíte volný čas?
Hodně mě baví geocaching, což je hra spojující sport a navigační turistiku pomocí systému GPS. Prodírám se nejrůznějším terénem a hledám ukryté schránky, v našem slangu jim říkáme kešky. Nezřídka bývají umístěné v nepřípustném terénu na místech, která jsou něčím výjimečná, atraktivní a jsou mimo obvyklé turistické trasy. Nejobtížnější keška, po které jsem pátral, byla v Prachovských skalách. Musel jsem se pro ni slanit do šestimetrové hloubky, neměl jsem žádnou výstroj, ani bezpečnostní popruhy, visel jsem na laně přivázaný za horolezecký uzel, ale kešku jsem získal.