Novela emisní vyhlášky prodloužila termíny plnění přísnějších emisních limitů

Novela emisní vyhlášky prodloužila termíny plnění přísnějších emisních limitů

 

Začátkem roku 2018 vstoupila v platnost dlouho očekávaná novela č. 452/2017 Sb., kterou se mění emisní vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.  Přinesla úpravy navazující na přijetí zákona č. 369/2016 Sb., kterým se změnil zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. Druhý důvod k novele vyhlášky je provedení transpozice směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2015/2193/EU o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení.

NOVELA NOVĚ STANOVUJE:

  •  Náležitosti dokladu o kontrole technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění. Tyto náležitosti dokladu jsou nově upraveny přílohou č. 18 k vyhlášce. Doklad vydávaný při pravidelné kontrole kotle bude proto muset splňovat vyhláškou stanovené náležitosti.
  •  Způsob stanovení specifických emisních limitů pro látky obtěžující zápachem. Postup, na jehož základě může povolující krajský úřad v povolení provozu vyjmenovaného zdroje stanovit specifické emisní limity pro látky obtěžující zápachem, je nově upraven v příloze č. 17 k vyhlášce. Postup uvedený v příloze je možné využít, pouze pokud lze znečišťující látky obtěžující zápachem u stacionárního zdroje odvádět definovaným výduchem.
  •  Změny u některých kategorií vyjmenovaných zdrojů v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší. Jednalo se o změny formální i věcné, a to v terminologii, v kategorizaci některých zdrojů a v úpravě kapacit pro zařazení do přílohy č. 2. Veškeré tyto změny bylo třeba promítnout do příslušných ustanovení emisní vyhlášky.

EMISNÍ LIMITY A PODMÍNKY PROVOZU SPALOVACÍCH ZDROJŮ (PŘÍLOHA Č. 2)

K nejvýraznějším změnám došlo v části II přílohy č. 2 vyhlášky, která stanovuje specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém příkonu vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW, a to z důvodu transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/2193/EU, která zavádí zpřísnění limitů až od roku 2025. V návaznosti na tuto skutečnost byla odložena platnost přísnějších limitů na 19.12.2018.

Pro spalovací stacionární zdroje spalujících plynná paliva stále platí výjimka pro uplatnění přísnějších limitů (CO 50 mg/m3, NOx 100 mg/m3) až od 1. ledna 2020. Do 31.prosince 2019 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje emisní limity uvedené v tabulkách 1.1.2, 1.2.2 a 1.3.2 části II přílohy č. 2 vyhlášky.

Část II přílohy 2 je nyní rozdělena na tři části podle platnosti emisních limitů; do 19.12.2018, do 31.12.2024 a od 1.1.2025. Při určování je nutné rovněž vzít v úvahu datum uvedení emisního zdroje do provozu:

  •  Pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu po 1. září 2013 a které byly uvedeny do provozu po 1. zářím 2014 již platí přísnější specifické emisní limity od 1.1.2018.
  •  Pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu před 1. zářím 2013, a které byly uvedeny do provozu před 1. září 2014, musí plnit přísnější specifické emisní limity od 20. prosince 2018.

Povinnosti plnění přísnějších emisních limitů je ještě ovlivněna instalací nízkoemisních hořáků. Pokud výsledky měření emisí prokázaly, že přísnější emise nesplňují, může být uplatněna podmínka pod tabulkami 1.1.1 a 2.1.1 – pokud provozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický limit u NOx 200 mg/m3. V případě, že nízkoemisní hořáky jsou již instalované a emisní limity nejsou plněny, tuto podmínku můžete uplatnit. Pokud teprve zvažujete instalaci nízkoemisních hořáků s cílem dosáhnout přísnějších emisních limitů, požádejte nejdříve výrobce kotlů nebo jiného odborníka o vyjádření, zda instalace nízkoemisních hořáků by situaci vyřešila. Pokud budete mít vyjádření, že ani po instalaci nízkoemisních hořáků kotle nebudou plnit emisní limity, není nutná jejich instalace.

 

ZMĚNY V OBLASTI MĚŘENÍ, VYHODNOCOVÁNÍ A VÝPOČTU EMISÍ

V §3 se zavádí povinnost měřit emise 1x za 3 roky u vyjmenovaného zdroje „Broušení kovů a plastů s celkovým elektrickým příkonem vyšším než 100 kW“ (kód 4.13 dle přílohy č. 2 zákona),  pokud jsou vybaveny zařízením ke snižování emisí. Doposud se emise stanovovaly výpočtem.

Prodlužuje se lhůta pro provedení úvodního jednorázového měření emisí od uvedení zdroje do provozu a po provedených změnách (např. výměna hořáku) z původních 3 měsíců na 4 měsíce.

U zdrojů tepelně zpracovávajících odpad se povinnost provádět měření dvakrát za kalendářní rok rozšiřuje o měření plynných anorganických sloučenin fluoru a chloru a oxidu siřičitého, pokud není prováděno kontinuální měření podle bodu 4 nebo 5 přílohy 4 části B zákona o ovzduší. Měření se provede vždy nejméně jednou za 6 měsíců (doposud po uplynutí 3 měsíců od data předchozího jednorázového měření).

Pro stanovení emisí výpočtem je možné zvolit výpočet jak pomocí bilance nebo emisních faktorů, tak pomocí měrné výrobní emise stanovené jednorázovým autorizovaným měřením (byla zrušena podmínka, kdy výpočet pomocí měrné výrobní emise byl možný pouze pokud nelze použít druhé dva způsoby).

 

DALŠÍ ZMĚNY

Došlo i ke změnám ohledně náležitosti provozní a souhrnné evidence (příloha č. 10 a 11), obsahu odborných posudků (příloha č. 13), či rozptylových studií (příloha č. 15). Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2017 se ohlašují podle dosavadní právní úpravy.

V případě dalších dotazů se neváhejte obrátit na společnost BUREAU VERITAS, která Vám velmi ochotně nabídne své služby a pomůže Vám vyznat se v legislativních požadavcích.

Pro více informací kontaktujte paní Veroniku Feifrlíkovou: e-mail: veronika.feifrlikova@cz.bureauveritas.com.