Převratné objevy a vynálezy něžného pohlaví: lednička, myčka na nádobí a dokonce cirkulárka

Převratné objevy a vynálezy něžného pohlaví: lednička, myčka na nádobí a dokonce cirkulárka

 

Inspekční a certifikační společnost Bureau Veritas fandí ženám v technologických profesích a nemálo z nich v Česku pracuje jako respektované a zkušené auditorky napříč všemi průmyslovými segmenty. Pojďme si dnes připomenout Den žen v inženýringu a vzpomeňme také na osudy několika výjimečných dam, které daly světu skvělé vynálezy a vědecké objevy.

Josephine Cochran (1839–1913) a její myčka na nádobí
Josephine Cochran se narodila do rodiny vynálezců a měla technologické nadání v genech (dědeček vynalezl parní loď). Sice nezískala formální vzdělání v technických či přírodních vědách, ale to jí nezabránilo vynaleznout automat na mytí nádobí. Jednoduchý přístroj s velkým měděným kotlem a kruhovým držákem na nádobí byl poháněný motorem. Když se držák roztočil, začala na něj zespodu stříkat voda se saponátem.

Tabitha Babbitt (1779–1853) a vynález cirkulárky
Jako dcera místního kováře žila v americkém státě Massachusetts, ve vesnici, která byla silně závislá na těžbě dřeva. A protože denně vídala muže, kteří se dřeli s těžkými dřevařskými pilami, rozhodla se jejich pracovní nástroje trochu vylepšit. Pilu upravila tak, že šla nasadit na kolovrat. Její zlepšovák muže natolik zaujal, že se uchytil v praxi a dodnes je znám pod názvem cirkulárka.

Florence Parpart a její lednička z roku 1914
Američanka Florence Parpart vynalezla v roce 1914 první lednici moderního typu. S ní pak obrážela výstavy a poté zahájila i vlastní výrobu. Mezi její další vynálezy patří stroj na zametání ulic, který si nechala patentovat již v roce 1900. Sama si dokonce dělala marketing a byla také zdatnou obchodnicí a šikovnou podnikatelkou.

Ľudmila Pajdušáková (1916-1979), objevitelka komet
Ľudmila Pajdušáková byla slovenská astronomka a špičková mezinárodní vědkyně, která strčila do kapsy většinu svých mužských kolegů. Stojí za důležitým objevem pěti významných komet. Do období 1946 a 1953 spadají i její nejzásadnější astronomické úspěchy. Věnovala se rovněž pozorování meteorů. Byla popularizátorkou astronomie, zakládala malé lidové hvězdárny a sdružení amatérských astronomů.

Dana Drábová (* 1961), jaderná fyzička
Stojí v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, který vykonává státní správu při využívání jaderné energie a ionizujícího záření a v oblasti nešíření jaderných, chemických a biologických zbraní. Za zásadní energetický zdroj považuje jádro. V současnosti je na světě v provozu 453 reaktorů štěpících jádra za účelem výroby elektrické energie a dalších 57 reaktorů se vyrábí. Velký potenciál vidí také v obnovitelných zdrojích, ale podle Drábové lidstvo dosud neumí plně využít jejich potenciál.